SasuSaku


REKLAMY SEM!!!
AKTUÁLNĚ:
Chceš být Affs/Sb?

Nevíte kam?
New Part!! Cats 1 2 3
Dansu 1 2
New Part!!! Princezna Samuraj 1 2 3
Texty:
Music
Draw:
Hug by cherry (Original)

Děkuju ,že jste se aspoň podívali na můj blog :)
Hvězdičky by neuškodily ... :D

(Nová Adminka 5.6.2012!)

Chcete písničku?
♂+♀=♥

Slabá....-Překonám jedině s váma!!!

5. května 2012 v 22:01 | MekiMeka |  Jednorázovky
Slabá....-Překonám jedině s váma!!!

Slabá teď kráčím temnotou ,Slabá ted křičím do temnoty a nikdo mě neslyší,nevidí a nikoho to nebolí tak jako mě!Ztráta..To je to co nevidí?To je to co nepoznají???
Co ...Co je to být vlastně slabá..?Pořád se jenom ptám...A odpověď?Kde je odpověď??
Kde je sakra odpověď??!!Kde??!!!!!

Před chvílí mi oznámili ,že mi zemřeli rodiče...Sestřička to dopoveděla a odešla.Ještě chvíli jsem seděla na židli ,ale když mi tekly slzy otevřeli se mi oči..
Zvedla jsem se a šla ke stěně do které jsem plnou silou praštila...Nevidržela jsem to a vypoustila to ze sebe...Křičela jsem a hlavou jsem bouchla pořád a pořád do zdi a pořád a pořád....
Až mi z hlavy tekla krev ,nechala jsem toho a čelo si opřela o stěnu a brečela....Brečela a brečela...
Po stěně se ještě valila moje krev....
Začala jsem mluvit ,pořád jsem říkala že je to moje chyba...
Po chvíli jsem se unavila a sedla si zpátky na židli.Pořád jsem se zaritě dívala do té bíle - hnusné stěny...Po nějaké hodince přiběhli Naruto,Sasuke,Kakashi - sensei a za nimi Tsunade - sama.
I když přiběhli jsem se pořád zaritě dívala do stěny...
Tsunade předběhla stojící zbytek týmu a po rychlém sedu mě odejmula ,tak že jsem měla hlavu na její hrudi.Cítila a slyšela jsem jak brečela...Nevidrřela jsem to a začala břečet taky.Okolo nás si sedl zbytek Týmu a nějak se mě snažili obejmou ,nebo utišit...
Obě jsme přestali brečet a Tsunade mě pustila...Po chvilce k nám přišel doktor...Celou dobu jsem se zarytě dívala do země...
Začal ke mně (nám) mluvit"je mi to líto slečno Haruno ,ale dělali jsme co jsme mohli...Celí náš tým se je pokoušel zachránit ,ale-" začala jsem se mračit a přerušila ho křikem "Cože?!!Vy-Vy jste je mohli zachránit?!!Kdyby jste nebyl takovej tupej doktor mohl - ne vy jste měl zachránit!!!" Z plných plic jsem si k němu stoupla a vyřvávala na něj dál "A to si říkáte doktor?!!Néé---ne vy jste zabiják!!Mohli jste udělat cokoliv ,ale né vy musíte-!!" nemohla jsem to doříct.On si na to klidně řekl "Nemohli jsme je zachránit kvůli tomu ,že měli zkažené orgány...Nebyla šance že by jsme je zachránili..." mluvil pořád klidně.Zamračila jsem se ještě víc a tentokrát to neroddýchala.Chytla jsem ho pod krkem a odhodila ho ke zdi "Lžete!!!" křikla jsem při tom...Zhroutila jsem se na zem na kolena a zase křičela...Musela ke mně přiběhnout s injekcí sestřička.Chvíli po tom jsem poznala co mi to dala.V té injekci bylo něco s tím abych spala.Asi 4 minuty jsem nevěděla o světě a dostala se do toho naplno.Zase se mi zdál sen ,ale tentokrát jiný....

Tentokrát jsem stála u houpačky pověsené na stromě.Všude okolo mě nebylo nic než stromy, stromy Sakury....Najednou začal zpěv.Nebyl to pro mě nějak neznámí zpěv ,byl spíše velmi známí.Song z Titaniku mi jsem si zazpívala s mamkou vždy když mě opustil nějaký kluk.
Zpoza stromu vyšla … hádejte kdo?No?Moje mamka a zpívala mi "náš" song - Titanic.
Najednou se na houpačce objevila malá růžovlasá holčička a zpívala s mamkou.Sice zpívala falešně ale neznělo to zas tak falešn+.Byl to takový ten dětský zpěv.Velké části zpívla moje mamka.Víte kdo seděl na tý houpačce?Seděla jsem si tam já...Úsměv na tváři mi nechyběl.Někdo mi tu ,ale chběl a to táta ,ale stejně myslím ,že ho neuvidím byl spíše pořád na cestách a moc si ho nepamatuju.Jediného člověka kterého natolik znám,důvěřuju mu a jsme kamarádky je moje máma.
Obě pomalu a procítěně zpívali tu nádhernou melodii ,která se ozývala tímhle lesem nelesem...
Když píseň skončila mamka stála naproti mému mladšímu "já" a "já" seděla na houpačce.Najednou se na mé současné já otočila mamka a s úsměvem řekla "Máš přátele a těch si važ!Mi jsme v tvém srdci a navždy tam budeme...Nechovej se k nim tak hrozně a ani jim nenadávej...Jen je miluj a buť zase šťastná Sakura....Oni ti pomůžou!Zapamatujsi to!-" najednou všehcno zmizelo a ja zádama spadla do temnoty ,kterou tak nenávidím.V tom tichu se ozvala ta věta "Zůstaneme v tvých srdcích a to navždy!Nikdy neodejdeme ,vždy tam budeme a budeme tě navždy milovat..Pamatuj si to!

A to už jsem se dostala rychlím posazením do realit.Ještě dobrou chvíli jsem to rozdýchávala.Po několika minutách jsem si zase lehla mezi Naruta a Sasukeho.Zřejmě chtěli být se mnou...
Při tom jsem se musela usmát.Jelikož jsem byla vysílená rychel jsem usnula...
Ráno mě vzbudil až hluk někde dole v kuchiny ,nebo v té oblasti...Přetočila jsem se na levý bok a pořádně si zakryla uši a trochu to pomohlo...Ti dva vedle mě ještě spali ,a to jsem usoudila z toho ,že se oba naráz převrátila ke mně...Poznala jsem ,že jsem byla natočená na strop a ti dva mě drželi za ruce...Jsou to mí přátelé a měla bych se pro ně dát zpátky.Zapomenu na vše zlé...To bude od teď můj hlavní cíl!-Být zase jako dřív!
Hned tohle ráno jsem se zasmála Narutově vtipu a všichni se an mě dívali jako ,že "COOO??!!".
Také jsem se odpoledne zasmála hodně věcem...Dokonce i nepředstíraným!
Všichni jsme se bavili dobře.Dokonce jsem začala být čím dál víc veselejší!Naruto a Sasuke se k nám nastěhovali ,protože teď už jsem tu byla jenom já a oni dva jsou světlo!
Světlo naděje!!


Krátké co??
Jinak to nejde..Trochu mě opustila "múza".
A tohle ej spíš deprese.
Mějte se ,MekiMeka, Dobrou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama